Cestomilský magazín

Granadě se právem přezdívá město snů. Živá a kosmopolitní metropole leží na úpatí pohoří Sierra Nevada a své návštěvníky láká monumentální pevností Alhambra, největší arabskou čtvrtí ve Španělsku, okolní panenskou přírodou i dynamickou noční atmosférou.

Vaya con Dios! – nechť Vás bůh provází. Tento, pro Španělsko typický, pozdrav dozajista zaslechnete i v Seville, hlavním městě Andalusie, které se, stejně jako Córdoba, rozkládá na řece Guadalquivir. „Perla Andalusie“, tak bývá Sevilla často nazývána pro svou jedinečnou, radostí a vitalitou protkanou, atmosféru.

Jestli existuje na světě místo, kde jsou těsně vedle sebe nakumulovány památky a záhady všech časových ér od geologického utváření Evropy přes prehistorii, antiku, středověk až do současnosti, je to Sardinie. A když si toto starověké muzeum pod širým nebem představíme ještě v ráji divoké, panensky čisté přírody a v křišťálových vodách průzračného moře úchvatných barev, objevíme jeden z divů světa na Zemi.

Jedna z nových studií italských ekonomů odhalila poměrně zajímavý fakt. V současnosti nejbohatší rodiny ve Florencii jsou ty samé, které byly nejbohatšími již v 15. století! Je to jeden z mnoha důkazů, že se v tomto přenádherném renesančním městě zastavil čas již před několika staletími. I nadále městu dominuje obrovská kopule Florentského dómu, i nadále na každém kroku můžete doslova zakopávat o impozantní díla italských renesančních umělců. I vy můžete poznat italskou krásku Florencii s geniem loci tak úchvatným, že na něj budete navždy vzpomínat s úsměvem na rtech.

Jeden z nejkrásnějších a nejpodivuhodnějších koutů Sardinie je Oroseiský záliv – Golfo di Orosei. Jelikož většina návštěvníků míří severněji na světoznámé pláže Costa Smeralda, záliv Orosei není ještě poznamenaný masovým turismem. I když čarokrásné zátoky jako Cala Luna nebo Cala Mariolu už v plné letní sezóně také doslova praskají ve švech.

Z pohádek jsme již vyrostli, ať už si to s upřímným srdcem přiznáme, nebo to se srdcem těžkým popíráme. Nemůžeme si však pomoci, ať už je nám dvacet nebo šedesát, stále nás ty nad přirozené příběhy lákají. Vracíme se k nim vždy, když se za denního snění chceme jen tak nechat unášet fantazií nebo jen v této těžké době potřebujeme pro změnu slyšet, že dobro vždy zvítězí.

Dějiny lidstva jsou dějinami válek. Jako by každý den s sebou přinášel důvody, proč bojovat a mrhat mnohdy nevinnými životy. Ani v novověku tomu nebylo jinak. I toto období bylo propleteno nespočtem menších či větších válek, které s přestávkami ovlivňovaly evropská společenství, určovaly hranice a přepisovaly kroniky.

Zámek ve Versailles patří k těm největším a nejkrásnějším zámkům na světě. Jeho výstavbu započal v 17. století „král Slunce“ Ludvík XIV. a trvalo takřka 50 let, než byl dokončen. Pravdou však je, že nic není tak, jak se zdá a co na první pohled může vypadat honosně a velkolepě, nemusí mít v reálu s pohodlným životem nic společného.

Většina turistů z celého světa míří do Paříže, aby spatřili Eiffelovu věž a katedrálu Notre Dame a přitom si ani nevšimne malé, celkem nezajímavé budky stojící uprostřed náměstí Place Denfert-Rochereau. Snad jen, že u ní po šest dnů v týdnu stojí dlouhá fronta podivínů.

Řím láká turisty svou pohodovou vánoční atmosférou, vůní biskupského chlebíčku, projevem papeže a výstavami betlémů. Žádný předvánoční chaos, ale klid, teplota okolo 15°C a památky bez front jsou důvodem, proč se do Říma vypravit.