Na místě dnešního Carcassonne stávalo v dávných dobách keltské oppidum. Později se na jeho místě usadili Římané a zbudovali typické římské město s lázněmi a divadlem. V 11. století zastávalo Carcassonne jednu z nejsilnějších pozic v kraji Languedoc a stalo se centrem intelektuálních vrstev. Dějiny města velmi poznamenala křížová výprava proti albigenským, kterou v roce 1208 vyhlásil papež Inocenc III. Vojska vedl krutý Simon de Montfort, pro nějž bylo krveprolití radostí. Jeho přičiněním zemřelo na 20 tisíc obyvatel města a okolí. Carcassonne po několika dnech obléhání nevydrželo a vzdalo se.
Od konce 13. století město opět vzkvétalo. Hradby a celý opevňovací systém byl zesílen a královská pevnost Carcassonne se stala nedobytnou.
V 17. století přišel úpadek. Carcassonne ztratilo strategický význam a vojenská posádka byla převelena jinam. Postupně začali odcházet i obyvatelé a město chátralo. Pod starým opevněným městem vyrostlo nové, které více odpovídalo rostoucím požadavkům. Stavitelé nového města si navíc z kamenných hradeb udělali cenný zdroj materiálu. Stav starého Carcassonne byl čím dál žalostnější. Radní proto v roce 1849 vydali dekret, podle něhož mělo být staré město z bezpečnostních důvodů strženo. O jeho záchranu se naštěstí zasadil spisovatel Prosper Merimée a památkový architekt Violet le Duc. Právě on stál za záchranou katedrály Notre-Dame v Paříži a s vervou se pustil i do náročné rekonstrukce Carcassonne. Ta trvala více jak sto let a byla dokončena až nedávno, v roce 1960. Není se čemu divit, hradby města jsou dlouhé 3 kilometry a navíc dvojité.
Carcassonne údajně získalo jméno díky odvážnému činu jedné královny. V době Karla Velikého bylo město po dlouhé měsíce obléháno. Obyvatelé již ztráceli naději, protože jim rychle docházely potraviny. Madame Carcass, manželka saracénského krále, přikázala posledními zbytky jídla vykrmit prase a následně je svrhnout z hradeb k nohám nepřítele. Když zvíře dopadlo, roztrhlo se a z břicha mu vypadlo množství jídla. Když to obléhající viděli, usoudili, že se jim město vyhladovět nepodaří a odtáhli dál. Madame Carcass nechala na oslavu vítězství vyzvánět zvony. „Carcass sonne“, doslova tedy „Carcass zvoní“. Spojením vzniklo jméno města – Carcassonne.
Když se dnes návštěvník blíží k městu, nemůže se ubránit údivu, který vzbuzuje mohutné opevnění s mnoha věžemi. Těžko však říct, zda hradby v minulosti takto vypadaly. Architekt Violet le Duc je zrekonstruoval jen na základě několika fragmentů nalezených v rozbořeném městě. Řada vědců Violet le Ducovi zazlívala jeho postup, kdy jeden nalezený prvek z původního opevnění zopakoval na celých hradbách. Nicméně dojem je opravdu velkolepý! Po vstupu do Carcassonne na vás čekají středověké ulice a kamenné domy. Kromě toho můžete zavítat do románsko-gotického kostela, navštívit zámek a místní muzeum inkvizice. Nebo se zkrátka jen tak toulejte uličkami a těšte se z atmosféry místa.
Carcassonne se v dnešní době stalo významným kulturním centrem. Za mohutnými hradbami se pravidelně konají koncerty a šermířská vystoupení. Milovníci středověkých zbraní si v několika místních obchůdcích také přijdou na své. A protože je Languedoc i krajem vinařským, můžete si dopřát levnějších i velmi drahých vín v místních vinných sklepech.
V den nejdůležitějšího francouzského svátku, 14. července, míří ke Carcassonne tisíce lidí. Nad městem je již tradičně k vidění monumentální ohňostroj a věřte nám, že tato událost určitě stojí za vidění!
"Ať už přijíždíte lodí po kanálu du Midi nebo autem, před vámi se zjeví město jako z pohádky. Hradby, mohutné věže i vodní příkopy vytvořily z Carcassonne nedobytnou pevnost, dnes obdivovanou stovkami turistů. Pokud budete někdy krajem Languedoc projíždět, určitě toto místo nevynechejte!"
Sdílejte ho se svými přáteli
Poznejte oblast Camargue, která se zcela vymyká obrázku, který si většina z nás utvořila o regionu Provence. V této jedinečné lokalitě najdeme místní bílé koně, černé býky, růžové plameňáky, bílou mořskou sůl i výbornou rýži, šedé písečné víno a také dlouhé písečné pláže.