Hřbitovy mnohým nahání hrůzu. I ty obyčejné. Hřbitov Highgate je mnohem děsivější než všechny ostatní. V 19. století byl jedním z těch, které musely vzniknout jako reakce na neustále se zvyšující populaci metropole. Vyšší populace znamenala rychlejší šíření zhoubných epidemií, vyšší kriminalitu a tím samozřejmě i vyšší úmrtnost. Už tehdy se zde pro jeho odlehlost měly scházet nekalé živly. Nájemní vrahové, zloději, dokonce i kabalisté a milovníci temné magie si tento kout oblíbili. Po II. světové válce hřbitov nadále nemohl růst do stran a jak pozůstalých pomalu ale jistě ubývalo, začal pomalu chátrat. Tím větší ovšem získával pozornost.
Hrobky v Highgate jsou většinou vystavěny v temně impozantním viktoriánském nebo egyptském stylu. Se zchátralými, mechem zarostlými sochami, nalomenými náhrobními kameny samy o sobě působí více než strašidelně. Všechno umocňuje fakt, že právě tady se odehrál nejeden pogrom na domnělé upíry. Výsledkem byly rozbité hrobky, dřevěné kolíky v hrudích již jednou mrtvých nebo bezhlavé neznámé osoby ledabyle na hřbitově pohozené. Měl se zde v roce 1970 odehrát i duel dvou samozvaných mágů Farranta a Manchestera. K tomu nakonec nedošlo. Farrant byl policií zatčen, když s krucifixem a osikovým kolíkem v dlaních mašíroval k Highgate, aby tam ukončil život Manchersterův.
Pokud máte pro strach uděláno a milujete mysteriózní místa, která jsou spjatá s hororovými scénáři, pokud milujete dekadenci, Highgate na vás čeká. Ve dne i v noci.
Ach ano, Londýn byl v pozdním středověku velice pobožným, společenským a slušným místem, dalo by se říci. Ale pokud bychom tu pomyslnou londýnskou minci otočili, našli bychom město plné prostituce, nemocí a masových hrobů. Například toho na hřbitově Cross Bones.
Na jihu Londýna skutečně existuje hřbitov, který se do historie zapsal jako místo posledního odpočinku žen, které se věnovaly nejstaršímu řemeslu. Protože na posvátné křesťanské půdě nemohly být hříšnice pochovány, byl jim právě zde nabízen azyl až do roku 1853. Poslední průzkumy ukázaly, že se na hřbitově nalézá až 15 tisíc těl, z čehož velkou většinu tvoří prostitutky a děti nebo plody do jednoho roku života. Ty pravděpodobně zahynuly při potratu nebo na některou z tehdejších epidemií spalniček, tuberkulózy a moru.
V současnosti si horory dob minulých na Cross Bones můžete připomenout i vy. Pokud na to máte žaludek? Nachází se nedaleko Shakespearova divadla Globe.
„Vážený pane, zasílám vám polovinu ledviny, kterou jsem odňal jedné ženě. Druhou polovinu jsem usmažil a snědl, byla velice dobrá. Pokud chvíli počkáte, mohu vám zaslat i krvavý nůž, kterým jsem tak učinil. Chyťte mne, pokud to dokážete, pane Lusku.“
Hrozivé, že? Právě tento „dopis z pekla“, který měl napsat sám Jack Rozparovač, se nachází v londýnském Black Museum. Ono každé město má svou hrozivou černou kroniku. Londýn a jeho věhlasný Scotland Yard ji má také. Právě zde, v Černém muzeu nebo Muzeu kriminality, ji od roku 1874 uchovává společně s mnoha důkazními materiály.
Zbraně, masky, vražedné artefakty a fotky míst činu sloužily a stále slouží k výuce novým detektivům Scotland Yardu a veřejnosti zatím přístupné nejsou. V současnosti však probíhá veřejná debata o otevření muzea široké veřejnosti. Tak si držme palce.
Tento kostel hrdě přečkal první velký londýnský požár v roce 1666. Přímý zásah pumou Luftwaffe v roce 1941 a druhý velký požár města však ukončil jeho více než 900 let dlouhou službu všem věřícím tohoto nádherného města. Inu, stavebního materiálu bylo opravdu zapotřebí pro více než jeden milión místních obyvatel, kterým válka vzala střechy nad hlavou. A tak se z kostela stala zastrčená, tak trochu veřejná – neveřejná zahrada.
Lomené oblouky zarostlé břečťanem, zkroucené stromy pod nosnými sloupy vytváří místo až romanticky tajemné. Park najdete mezi londýnským Towerem a Monumentem.
Doporučujeme všem beznadějným romantikům, co holdují rytířským láskám.
Tento obchod a zároveň muzeum je zasvěceno zkoumání esoteriky, literatury, umění a mystiky, která Londýnem od nepaměti plyne. Za výlohou najdete prostor, ve kterém si můžete prohlédnout a zakoupit všechny ty propriety, které by se v kabinetu vyjímaly každému alchymistovi, šílenému vědci nebo viktoriánskému šarlatánovi. Od lidských a zvířecích koster a kostí všech velikostí, všelijakých anomálií, přes předměty údajného magického účinku, až po umělecké předměty dekadentně erotického rázu. Najdete zde dokonce i pár mořských víl.
Tento obchod je dokonalým místem pro všechny, kteří jsou fascinováni fantastikou, hororem a kuriozitami lidského i jiného, pro mnohé nepochopitelného, světa.
Pod ulicemi Londýna kdysi fungovala automatická elektrická železniční dráha, která celým městem rozvážela poštu. Byl to velký vynález, ale s nástupem elektronické pošty ztrácel na významu. Až po sedmdesáti letech byl podzemní poštovní železniční systém v tichosti uzavřen a opuštěn.
Ačkoliv většina vchodů byla zapečetěna, vždy platí, že kde je vůle, tam je i cesta. A zde byla velká vůle všech dobrodruhů a honáků mysterií. V současnosti je podzemní systém neoficiálně přístupný z několika míst. Stačí se vyhnout pár kamerám a i vy si můžete projít až mrazivě temnými tunely, osahat si všechny ty stroje, které kdysi poště sloužily. A kdo ví, třeba zkusit poslat poslední zamilovaný dopis.
Cestomilka
"Londýn má dvě tváře, jednu běžnou a druhou tajemnou až děsivou. V ulicích města narazíte na místa plná zvláštní atmosféry, která Vás překvapí. Tajemno můžete hledat na různých hřbitovech, v zapomenutých parcích, obchodech s kuriozitami i v podzemí. Tak se vydejte za tajemnou atmosférou města na Temži."
Sdílejte ho se svými přáteli
Londýnské oko neboli London Eye je nejnavštěvovanější londýnskou atrakcí. Stojí v samotném srdci britské metropole a každoročně přivítá více než 3 miliony lidí. Za krásného počasí uvidíte až do vzdálenosti 50 kilometrů. A to už za návštěvu stojí, co říkáte?