Klenot Vatikánu: Sixtinská kaple a Michelangelovy fresky

Zázrak s názvem Sixtinská kaple

Sixtinská kaple, italsky Cappella Sistina, je součástí Apoštolského paláce ve Vatikánu. Je jedním z nejvýznamnějších uměleckých děl renesance a jednou z nejnavštěvovanějších sakrálních staveb na světě. Nechal ji postavit papež Sixtus IV. v 15. století a stala se proslulou díky Michelangelovým freskám. V jejích prostorách se ke zvláštním jednáním schází sbor kardinálů a vrcholem takového setkání je pak tzv. konkláve, tedy volba papeže.

Cestomilka

Ivanka

Objevte se mnou interiéry Sixtinské kaple

Zobrazit zájezd

Exteriér Sixtiské kaple

Stopy jednoho z největších umělců všech dob ve Vatikánu

Michelangelo byl jedním z největších umělců italské renesance a ač víc sochař než malíř, jeho práce oslovila i samotného papeže. Mezi umělcova nejslavnější životní díla patří strop Sixtinské kaple, který mu zabral čtyři roky a výmalba oltářní stěny s tématem Posledního soudu, na které pracoval sedm let. Další Michelangelovy fresky byste našli i ve vatikánské kapli Cappella Paolina. Malby zde zobrazují scény ze života svatého Petra, včetně jeho ukřižování a vyproštění z vězení andělem. Michelangelovy fresky ve Vatikánu jsou dnes považovány za jedny z největších uměleckých děl v lidské historii a každoročně přitahují miliony návštěvníků.

Jaká byla Michelangelova umělecká technika?

Michelangelo pro výzdobu Sixtinské kaple použil metodu, která v Itálii dosáhla svého vrcholu. Šlo o fresky, tedy nástěnné malby zhotovené na vlhké omítce. I jejich samotný název pochází z italského al fresco neboli „na čerstvo“. Šlo o technicky náročnou práci. Nános minerálních pigmentů smíchaných s vodou se nanášel do ještě vlhké omítky tak, aby se barvy vsákly do podkladu a usychaly společně s ním. To znamená, že malíř musel pracovat rychle a pokud možno přesně, protože opravy již nebylo možné dělat nebo jen omezeně.

Fresky na stropě zobrazují devět scén z knihy Genesis: Stvoření nebe a země, Stvoření Adama, Stvoření Evy z Adamova žebra, Prvotní hřích Adama a Evy, Vyhnání z ráje, Noemova oběť, Potopa, Noemova archa a Smrt.

Adam a Eva, vyhnání z ráje

Michaelangelův Poslední soud

Slavnou fresku Posledního soudu namaloval Michelangelo na oltářní stěnu až 20 let poté, co dokončil strop Sixtinské kaple. Měl vyplnit celou plochu stěny a přemalovat zde již existující Peruginovy fresky. Dílo zabírá plochu téměř 165 metrů čtverečních a je na ní zachyceno 390 postav. Pracoval na ni sám skoro sedm let, bez pomocníků a je považována za umělecké a ideové vyvrcholení jeho malby.

Na fresce jsou patrné dvě skupiny postav. Andělé vznášející se na oblacích a hlásající příchod soudného dne. Nad nimi stojí ve svatozáři Kristus jako přísný soudce nad životem a smrtí. Není však zobrazen tradičně, připomíná spíše antického hrdinu. S nelítostnou tváří a v hrozivém gestu zvedá ruku, aby předvolal lidstvo na potrestání nebo pro Boží odměnu. Po Kristově pravici stoupají k nebesům blahoslavení, zatímco na druhé straně padají hříšníci do hlubin věčného zatracení. Zde se jich ujímá převozník Charon a převáží je přes řeku Styx k vládci posmrtné říše Hádovi. Přesně do prostoru za hlavním oltářem kaple Michelangelo umístil temný vchod do podsvětí.

Poslední soud

Vydáte-li se na návštěvu Říma, určitě nevynechejte návštěvu Vatikánských muzeí, jejichž součástí Sixtinská kaple je. Určitě nebudete litovat. Fresky po dlouhém restaurování dostaly úplně novou svěží barvu a vy si budete připadat jako by je Michelangelo právě dokončil.