Nedaleko bretaňského města Quimper leží malá kamenná vesnice Locronan. Pokud projíždíte Bretaní, určitě byste ji měli navštívit. Hlavní slovo zde má žula porostlá mechem, květinami zdobené okenní parapety a kamenné domy z 16.-18. století. Výdobytky moderní doby tady pouhým okem nespatříte. Buď v Locronanu vůbec nejsou, nebo jsou vašim očím dobře skryty 🙂 Jediným ústupkem jsou automobily v ulicích, jinak vše zůstává již staletí při starém.
Vesnice s asi 800 obyvateli stále připomíná dobu dávno zašlou. Z každého kamene porostlého mechem a lišejníkem tu dýchá minulost. Místní pečlivě dohlíží na to, aby jedinečná krása jejich vesnice přetrvala. Dbají také na každé zelené místečko, které krášlí bujnými hortenziemi, keři naprosto typickými právě pro Bretaň.
V 7. století přišel z Irska do západní Bretaně mnich Ronan. Bůh mu ve snu vnukl myšlenku, aby opustil rodnou zemi a odešel na evropský kontinent. Zde měl pak zbudovat poustevnu a hloubat o životě. Ronan během své cesty vykonal několik zázraků, což se velmi rychle rozneslo mezi místní lid a ti jej začali sami vyhledávat. Mnich se bohužel dostal do sporu s hašteřivou ženou místního sedláka. Selka ho obvinila ze zmizení své dcery, kterou sama usmrtila. Pravda se nakonec ukázala a Ronan byl omilostněn. Nakonec zemřel v ústraní zcela opuštěn. Byl pohřben právě na místě dnešní vesnice. Jméno Locronan vzešlo ze spojení slova „loc“, tedy svaté místo a „Ronan“. Locronan tedy znamená svaté místo Ronanovo.
Na počest řady zázraků tohoto svatého muže vznikla pouť Troménie, která se koná pravidelně každých šest let. Procesí nesoucí sochy světců putuje po svatých místech Bretaně.
Vesnice Locronan zažila zlatou éru v 16. století. Prestiž si vydobyla zejména výrobou kvalitních lodních plachet. Místní výrobci získali monopol na dodávání plachet španělské námořní flotile zvané Armada.
Pod plachtami zde utkanými vyplul na svou objevnou cestu i slavný mořeplavec Kryštof Kolumbus. Brzy se věhlas roznesl a Locronan začal dodávat plachty také anglické flotile. O důležitosti Locronanu svědčí i fakt, že ve vesnici byla zřízena základna Východoindické společnosti, která rovněž odebírala plachty pro své obchodní lodě. V době největší slávy Locronanu stál v čele vlády francouzského království ministr financí Colbert. A je zcela zřejmé, že jeho ekonomika čerpala nemalé finanční zdroje právě z výroby plachet.
Během 18. století se vesnice nezvládla přizpůsobit novým požadavkům trhu a rovněž neodolala konkurenci měst Vitré a Rennes. Nastal úpadek, který celou vesnici uspal na dalších 300 let. Díky tomu si vesnice uchovala svůj jedinečný ráz a nebyla postižena modernizací.
Filmoví režiséři si oblíbili Locronan jako ideální místo pro natáčení historických filmů. Zástavba z období renesance skvěle posloužila jako kulisa Romanu Polanskému při natáčení filmu Tess. Až se budete dívat příště na film Tři mušketýři, možná se děj bude odehrávat právě v uličkách Locronanu.
Pokud se rozhodnete vesnici Locronan navštívit, určitě si přivstaňte, abyste dorazili mezi prvními návštěvníky. Vesnice se pomalu probouzí a vy si můžete vychutnat procházku tichými a malebnými uličkami. Zatoulejte se za katedrálu do zahrádky plné bujných keřů hortenzií. Jděte po ukazatelích ke kapli Notre-Dame de Bonne Nouvelle. Uchvátí vás mystická atmosféra kapličky s vodní plochou a typicky bretaňským křížem. Objevíte kouzelná zákoutí, tiché uličky, zelené oázy.
Až se vrátíte zpět na náměstí, katedrála už bude jistě otevřena. Nahlédněte dovnitř a nezapomeňte si na kazatelně prohlédnout příběh svatého Ronana. Naproti katedrále navštivte obchůdek s více jak sto druhy bretaňských piv a dalšími typickými delikatesami kraje. Po malé procházce se vždy hodí lehké občerstvení. V pekárně si kupte typický bretaňský zákusek far breton. Určitě ještě bude horký, právě vytažený z pece.
"Bretaň je pro mě naprosto mýtickým a neodolatelným krajem. Jakmile překročím pomyslnou hranici regionu, mám pocit, že se ocitám v naprosto jiné realitě. Mýty a legendy jsou tu stále ještě součástí běžného života. Drsná krajina mě dokáže pokaždé okouzlit. Nejraději se procházím mezi obřími balvany pobřeží Růžové žuly nebo stojím ve větru na mysu Raz a dívám se na nekonečný oceán."
Sdílejte ho se svými přáteli
Prozkoumejte jedinečné církevní soubory staveb zvané farní dvorce. Seznámíte se s nimi pouze v západní Bretani. Cesta určitě stojí za to, protože Vám pomůže pochopit charakter samotných Bretonců a jejich přístup ke křesťanství a životu.