7 důvodů proč se vydat do Bretaně

1. Megality v Carnacu

Příjemné přímořské letovisko a stejnojmenná megalitická lokalita leží na jižním pobřeží Bretaně. Carnac překvapuje návštěvníky neskutečným množstvím megalitických památek v podobě nekonečných řad menhirů, megalitických hrobek a dalších kamenných útvarů. Nejlépe si vychutnáte kouzlo Carnacu brzy ráno, kdy v alejích menhirů ještě nejsou žádní turisté. Nad lesem stoupá slunce a přízemní opar se pomalu ztrácí mezi řadami kamenů. Atmosféra místa je v tuto chvíli nepopsatelná!

K odpočinku využijte dlouhé písečné pláže nedaleko Carnacu. Pokud je příliv, užijete si vodní radovánky ve vlnách. Při odlivu se můžete vydat mezi odhalené kameny a nasbírat si slávky, ústřice a jiné mořské plody k večeři 🙂

Cestomilka

Věrka

Pojeďte se mnou do Bretaně

Zobrazit zájezd

Megality v Carnacu

2. Farní dvorce

Nikde jinde na světě je nenajdete! Farní dvorce jsou unikátem západní části Bretaně. Jedná se o areály obehnané kamennou zdí, které ukrývají kostel, hřbitov, kostnici a především kalvárii. Na některých farních dvorcích najdete dokonce zachovalou triumfální bránu. Kalvárie měly za úkol poučit poutníky a návštěvníky o utrpení Ježíše Krista. Místní umělci vytesali do kamenů příběhy z evangelií. Farní dvorce vznikaly po dobu 400 let, někdy od 15. do 18. století. Nejznámější a nejhonosnější farní dvorce najdete ve vesnici Guimiliau a Saint-Thégonnec. Právě tyto dvě vesnice spolu v minulosti soupeřily ve stavbě krásnějších církevních objektů. Při cestě Bretaní by žádný cestovatel neměl tyto unikáty vynechat a měl by jim věnovat alespoň krátkou zastávku.

Guimiliau

3. klidné i bouřlivé Pobřeží

Bretaň je z velké části lemována mořem. Více jak 600 kilometrů tvoří pobřeží. Moře bylo a stále je důležitou součástí života Bretonců. Právem patřili bretanští muži k nejúspěšnějším námořníkům. Dnes moře představuje především zdroj čerstvých ryb a mořských plodů. Každá část bretaňského pobřeží je jiná a jedinečná. Skály a ostré útesy se střídají s klidnými písečnými plážemi.

Na jižním pobřeží se nachází poloostrov Quiberon a jeho západní Divoké pobřeží, které Vám svou dramatičností vezme dech. V kraji Finistère, tedy doslova na konci světa, pobřeží mění tvář a září všemi odstíny fialové barvy vřesu a vřesovce. Na poloostrově Pen-Hir narazíte při procházce na zbytky Atlantického valu, stejně tak i na pevnosti z doby Napoleona I. Bonaparta. Zlatým hřebem kraje Finistere je Mys Raz. Kdysi to pro Evropany býval konec světa. Bretonci věřili, že na nedaleký ostrov Sein putují duše po smrti, proto se mu říkalo ostrov zemřelých. Ocitnete-li se na tomto mysu, pochopíte, že příroda je opravdu všemocná.

Severní pobřeží Bretaně mezi městy Bréhat a Trégastel vešlo ve známost jako Pobřeží růžové žuly. Břeh lemují obří růžové kameny, které místy vytváří opravdu bizarní tvary. Závěrečná část severní Bretaně byla pojmenována podle barvy moře jako Smaragdové pobřeží. Nabízí mnoho prázdninových letovisek s velkým množstvím sportovního vyžití. Toto pobřeží si s oblibou vybírají Francouzi pro letní dovolenou. Najdete zde krásné přírodní scenérie v podobě mysu Fréhel s majákem.

Divoké pobřeží Bretaně

4. keltský festival

Bretonci ctí svoje keltské kořeny a proto se každý rok v srpnu ve městě Lorient na jižním pobřeží Bretaně koná Festival Interceltique. Na festival se sjíždí keltské hudební a taneční skupiny z celého světa. Během 10 dní město ožije keltskou hudbou, tancem, řemesly a zábavou. Přes den se festival odehrává v ulicích města, kolem přístavu a všude, kde je kousek volného místa. Pojídají se hlavně slané palačinky, popíjí cidre a tančí se typické kolové tance. Vůbec nevadí, že nevíte, o co jde. Místní Vás rádi naučí kroky a můžete se směle přidat. Každý večer se na stadionu koná keltská noc. Při obřím představení vystoupí všichni účastníci festivalu. Návštěvníky až mrazí v zádech při vystoupení stočlenných dudáckých kapel.

5. Skvělá kuchyně

Bretaňská kuchyně se liší od kuchyně ostatních francouzských regionů. Je samozřejmě ovlivněna mořem. V každém přístavu najdete mnoho restaurací nabízejících ryby a plody moře. Kvalita všech surovin je ta nejvyšší, vše zaručeně čerstvé a chutně připravené. Místní si s oblibou dopřávají talíře mořských plodů, které obsahují slávky, ústřice, langusty, kraby, surmovky. V Bretani připravují polévku cotriade, někdy se jí také přezdívá bujabéza Atlantiku.

Pro tento region jsou typické palačinky připravované na sladko a galetty z pohankové mouky se slanou náplní. K palačinkám i galettám se nejčastěji popíjí cidre, velmi oblíbený místní alkoholický nápoj. Dezerty si Bretonci dopřávají opravdu vydatné a hodně sladké. Mezi nejoblíbenější patří far či kouign amann.

6. Hrázděná města a kamenné vesnice

Pro Bretaň je ve městech typická hrázděná architektura a na vesnicích domy stavěné z místní odolné žuly. Při vstupu do Bretaně z východu návštěvníky vítá malebné městečko Vitré s krásně zachovaným historickým centrem a monumentálním hradem. Mezi další skvosty patří město Dinan s citadelou obehnanou hradbami. Nikdo by si neměl nechat ujít přístavní korzárské město Saint-Malo s kamennými ulicemi a typickou bretaňskou atmosférou.

Během putování západní Bretaní je téměř povinností navštívit kamennou vesnici Locronan, ve které se doslova zastavil čas. Uprostřed vesnice jako němý svědek dávných časů stojí katedrála obrostlá lišejníkem. Uličky vesnice zvou k bezcílným toulkám a na náměstí lze objevit v místním obchůdku více jak 100 druhů bretaňských piv.

Město Dinan

7. Majáky - strážci námořníků

Majáky tvoří odjakživa neodmyslitelnou součást nebezpečného bretaňského pobřeží. Vždy strážily cesty námořníků do jejich domovských přístavů. V celé Francii bylo postaveno na 150 majáků, z čehož více jak třetina se nachází v Bretani. Mnoho z nich otevírá dveře návštěvníkům. A tak si například na mysu Fréhel na Smaragdovém pobřeží či ve městě Penmarch v kraji Finistère můžete na majáku vyzkoušet, jak se asi kdysi žilo jejich strážcům. Některé majáky již dosloužily, ale mnoho je stále funkčních. Jenom podstoupily modernizaci a dnes už není třeba lidí, kteří by hlídali jejich chod.

Maják u mysu Frehel

Cestomilka

Věrka

Cestomilka Věrka o Bretani

"Bretaň je pro mě místem, které naplňuje mou duši nesmírným klidem. Burácení moře, rozličné barvy pobřeží a dávné příběhy vytváří atmosféru plnou tajemství a nesmírné energie. „Bretaň, to je stav duší" napsal historik Jules Michelet o tomto koutu Francie a měl pravdu!"