Versailles, honosné sídlo králů nebylo k životu

Počátky zámku Versailles

Zámek ve Versailles vznikl rozšířením původního loveckého zámečku, který zde vystavěl otec Ludvíka XIV., Ludvík XIII. Lovecký zámeček nebyl nikterak výjimečný a nutno říct, že ani prostředí nebylo zrovna pohostinné. Všude kolem byly jen samé lesy a močály. Ludvík však zdejší prostředí miloval a navíc byl zámeček v dostatečné vzdálenosti od zrádnosti pařížské šlechty.

A jak mělo sídlo mocného krále vypadat? Inspiraci získal Ludvík při návštěvě svého ministra financí Nicolase Fouqueta. Ten se chtěl svému mocnáři pochlubit novým sídlem Vaux-le-Vicomte nedaleko Paříže a těžce na to doplatil. Byl doživotně uvězněn a zámek zkonfiskoval král. Mít krásnější obydlí než sám panovník byla opravdu drzost. A otázkou je, zda i finance na stavbu nešly ze státní pokladny.

Na výstavbu Versailles si Ludvík pozval jen ty nejlepší řemeslníky a architekty své doby.

Na stavbě pracovalo asi 35 tisíc dělníků a pod jejich rukama vznikal postupně komplex

o rozloze 200 tisíc metrů čtverečních. Stovky místností zdobených zlatem, benátskými zrcadly a nejdražšími tapetami měly ubytovat nejen početnou královskou rodinu, ale i celou francouzskou šlechtu, celkem asi 2 tisíce lidí. Král chtěl mít veškerou šlechtu pod kontrolou a nejlepším způsobem bylo nastěhovat si je do vlastního zámku. 

Nikdo dodnes neví, kolik ve skutečnosti Ludvíka stavba Versailles stála, protože pro jistotu všechny účty pálil. Věděl moc dobře, co by se stalo, kdyby se lid dozvěděl, kolik peněz se odčerpalo ze státní pokladny.  

Původní lovecký zámeček je centrální částí komplexu Versailles

Versaillské zahrady

Na zahradách si dal Ludvík obzvláště záležet. Rozkládají se na více než 800 hektarech

a najdete v nich 250 tisíc stromů, dva obrovské vodní kanály a promenádu dlouhou téměř kilometr. Každý kout zdobí fontány, novinka Ludvíkovy doby, velké množství soch a sousoší. Vše je symetrické a šlechtěné. Zahrady měly sloužit k procházkám šlechty, k hrám, piknikům, plesům s ohňostroji a k projížďkám na loďkách. Fontány ovšem stříkaly pouze když procházel král. Jejich provoz byl tak finančně náročný a složitý, že i dnes je uvidíte

v provozu jen opravdu výjimečně.

Zahrady ve Versailles s orangerií

O čem se však příliš nemluví

I když je zámek ve Versailles ohromně okázalý a inspiroval i další země ve výstavbě podobných staveb, život na něm nebyl ve skutečnosti zas tak idylický a přepychový, jak by se mohlo zdát. Jelikož zde žilo okolo 2 tisíc lidí, měla každá šlechtická rodina k dispozici dva až tři pokoje. O moc lépe na tom nebyl ani sám král s rodinou, který měl však útočiště

v nedalekých trianonech. V zámeckých místnostech bylo v zimě chladno. Spoustou oken protahovalo. V létě tu pro změnu pražilo slunce a nedalo se vydržet. Jelikož navíc zámek stál v místě bývalých močálů a zdejší hygiena byla mizerná, všude okolo se nesl nepříjemný zápach a otravný hmyz. Paruky se tu nenosily pro parádu, ale aby se zakryly mastné vlasy. Nikdo se tu neobešel bez vlastního drbátka proti vším. S hmyzem tu měli obyvatelé zámku tak velké obtíže, že zdejším krejčím nezbylo nic jiného, než vymyslet speciální barvu, která by dokázala maskovat obtěžující hmyz, jenž neustále lezl a sápal se na dvořany. 

S hygienou to bylo ve Versailles také na štíru. V celém areálu nebyly toalety, takže poddaní zcela běžně vykonávali svou potřebu v zahradách mezi sochami nebo do nočníků. Dámy měly dokonce povoleno ulevit si přímo na tanečním parketu. Služebnictvo bydlelo v malých pokojíčcích, které byly tak nízké, že v nich nemohli ani stát. Proto většinu času trávili dvořané v rozlehlých zahradách. 

Versailles dnes

Dnes je zámecký komplex Versailles obklopen zhruba 20 tisícovým městem, do kterého se dostanete poměrně snadno a rychle z Paříže vlakem RER nebo autobusem. Zámek

ve Versailles je otevřen po celý týden, kromě pondělí a mimo hlavní francouzské svátky,

od 9. hodin.  Bez průvodce si v zámku můžete prohlédnout Velké komnaty, Zrcadlovou galerii, Galerii bitev a obrazovou galerii. Vstup pro osoby mladší 18 let a pro návštěvníky

z Evropské unie je do 26 let zdarma. Jinak za vstup do zámku zaplatíte 18 EUR.

Uvnitř zámku už připomínají zašlou slávu Burbonů jen nástěnné malby, tapety a pár kusů nábytku. Vše bylo za velké francouzské revoluce buďto zničeno nebo rozkradeno a tak nezbývá než zapojit pořádný kus fantazie.