Gastronomický průvodce Michelin – bible gurmánů

Jak to všechno začalo?

V roce 1889 založili bratři André a Édouard Michelin společnost na výrobu pneumatik. O jedenáct let později se rozhodli vydat příručku, která by podpořila cestování a ulehčila motoristům jejich cesty.

V roce 1900 vyšel první průvodce Michelin tehdy ještě s modrými deskami. Bratři nechali vytisknout 35 000 kusů a rozdávali je jako dárek ke svým pneumatikám.

Uživatelé měli k dispozici dobré mapy, pokyny jak opravit a vyměnit pneumatiky, seznam automechaniků, hotelů, restaurací  a čerpacích stanic. Kuriozitou je, že v této době po Francii jezdilo pouze 3000 aut.

Po francouzském vydání z roku 1904 následoval výtisk určený pro Belgii, v roce 1907 pro Tunisko a Alžírsko, poté přišla kniha pro alpskou oblast, Německo, Španělsko, Portugalsko, v roce 1911 pro Britské ostrovy.

Během obou světových válek přestal být průvodce Michelin vydáván. Zajímavostí byla žádost spojeneckých vojsk v roce 1944, aby byl znovu vytištěn průvodce z roku 1939 a to pro vojenské účely. Obsahoval totiž velmi kvalitní mapy, které spojenci využili pro svá vojska při invazi do Normandie. Již týden po dni „D“ byl opět vydán klasický průvodce Michelin.

Cestomilka

Věrka

Pojeďte se mnou do Paříže

Zobrazit zájezd

Jedna, dvě nebo tři hvězdičky?

V roce 1926 začal průvodce hodnotit restaurace na základě počtu hvězd. Až do roku 1931 se používala jedna nebo žádná hvězda. V roce 1931 změnil průvodce barvu z modré obálky na dnešní všem dobře známou červenou a také byla oficiálně uveřejněna stupnice jedné až tří hvězd.

Jednou hvězdou se klasifikují restaurace s velmi dobrou kuchyní v jejich kategorii. Dvě hvězdy dostávají restaurace s excelentní kuchyní, kvůli které je třeba se ještě vrátit. Tři hvězdy obdrží restaurace s výjimečnou kuchyní, díky níž je třeba vážit i jakkoliv dlouhou cestu 🙂

V roce 1922 navštívil André Michelin jeden ze servisů a všiml si, že jeho knižní průvodce byl použit jako podložka na vyrovnání pracovního stolu. Proto se rozhodl, že průvodce Michelin bude zpoplatněn. V roce 1954 stál průvodce 750 starých franků, to znamená zhruba 2 americké dolary.

Teprve v roce 2005 se průvodce Michelin dostal za oceán a byl vydán první výtisk v Americe, převážně se soustředil na restaurace v New Yorku. V roce 2007 přibyl Tokijský průvodce a následovalo mnoho dalších zemí.

Jak získat michelinskou hvězdu?

Dnes se hvězdy udělují na základě hodnocení michelinských inspektorů, kteří musí zůstat v naprosté anonymitě. Tito hodnotitelé fungují od roku 1926. Ani jejich nejbližší nevědí, že jejich příbuzní pracují pro průvodce Michelin. Každý z nich musí mít vystudovanou kulinářskou školu. Inspektoři jedí v restauracích většinou sami, protože jídlo bývá dražší. Vše je hrazeno z nadace bratrů Michelinů.

Na základě hodnocení těchto inspektorů se poté připraví nové vydání průvodce. Uvádí se, že počet inspektorů se pohybuje od 80 do 120. Noví hodnotitelé nejdříve projdou půlročním školením za asistence zkušeného inspektora a poté začnou hodnotit samostatně. Průměrný michelinský inspektor ohodnotí 240 restaurací ročně.

Nejednou se už stalo, že šéfkuchaři, kterým byla hvězda Michelin odebrána, tuto ztrátu neunesli. Jeden z pařížských šéfkuchařů se natolik děsil možnosti ztráty hodnocení v prestižních gastronomických publikacích, že dostal infarkt, jiný šéfkuchař se například zastřelil.

Michelinská hvězda a hlavička panáčka Michelin

Ne každý si může dovolit gastronomický zážitek v podobě návštěvy michelinské restaurace. Existuje však alternativa výborné kuchyně za příznivou cenu. Od roku 1955 používá průvodce Michelin k hodnocení restaurací s výbornou kuchyní za dobrou cenu hlavičku olizujícího se panáčka Michelin. Toto hodnocení se jmenuje Bib Gourmand. Pokud narazíte na restauraci s tímto označením, neváhejte a zasedněte zde k jídlu, určitě nebudete zklamáni.

Cestomilka

Věrka

Moje premiéra v michelinské restauraci, Cestomilka Věrka

"Nedávno se mi poštěstilo a měla jsem tu možnost užít si návštěvu michelinské restauraci v Provence. Přestože jsem se obávala přespříliš odměřeného prostředí a jisté povýšenosti personálu, opak byl pravdou. Restaurace na mě působila velmi příjemně, personál se choval mile a profesionálně. A samozřejmě kulinářský zážitek byl pro mě naprosto výjimečný!"