Rouen, jak sladce to zní. Střepy historie Rouenu, hlavního města Normandie, ale až tak sladké nejsou. Právě zde byl totiž ukončen legendární příběh „ženy spolčené s ďáblem. Tento titul se Angličané marně pokoušeli přišít francouzské hrdince stoleté války Johance z Arku, aby po jejím zajetí obhájili zinscenovaný proces, který vedl k její exkomunikaci z církve a upálení na náměstí Vieux-Marché.
Nejen její příběh si však připomenete v ulicích tohoto krásného historického města. Prozkoumejte tajemná zákoutí mezi starými hrázděnými domy na Vieux Rouen a dejte si croissant a kávu v jedné z líbezných kaváren přímo na kočkových hlavách ulic a nezapomeňte navštívit jednu z nejvyšších evropských katedrál Notre-Dame de Rouen.
Již v 7. století byl řádem Benediktinů v údolí řeky Seiny vystavěn rozlehlý klášter Jumièges. Ten, jako většina Normandie, se dočkal osudu více než hořkého. V 8. století se stal terčem plundrování vikingských mořeplavců, ale tehdy se mu podařilo vstát na nohy. Po dlouhá staletí pak byl centrem vzdělanosti a dobré křesťanské vůle. I na něj však dosáhla ruka lidu, ruka Francouzské revoluce. Od těch dob již jen jeho honosná kostra vypovídá mlčky o tom, že zde kdysi stál a sloužil v dobré víře.
Den D byl jedním z nejstrašlivějších a nejpřelomovějších dnů 2. světové války. Právě zde v Normandii proběhlo krvavé vylodění spojeneckých armád, které se o rok později podílely na porážce Hitlerovy Třetí říše. Na tyto kruté, avšak pro naši historii tolik důležité časy můžete zavzpomínat v muzeu vylodění městaArromances-les-Bains a na nedalekých plážích. Například na té nejznámější, které Američané tehdy přisoudili jméno a kde na Pointe du Hoc došlo k nejtvrdším střetům mezi americkými Rangery a posádkou nemilosrdného nacistického dělostřelectva.
Pro fanoušky 2. světové války čeká celkem padesát kilometrů pláží, krom Omahy ještě Juno, Gold, Sword a Utah, přičemž každý metr písku může vyprávět. Velkou výpovědí jsou také památníky a hlavně rozsáhlý, bílými kříži se skvoucí hřbitov amerických vojáků v Colleville-sur-Mer je nejen uctivou vzpomínkou, ale i důkazem toho, jak krutá válka dokáže být. Pohřbeno je zde okolo devíti tisíc amerických vojáků, kteří zde v těch dnech položili životy za svobodný svět.
Legenda praví, že v temných dobách, kdy francouzské břehy sužovaly plenivé výpravy seveřanů, jednoho dne na břehu Etrétat prádlo prala žena jménem Olive. A tak byla zabrána do práce, že si ani neuvědomila, že ji obklopují jedna z těchto vražedných band. Inu započala se modlit, aby dostalo se jí milosrdenství. Její přání bylo vyslyšeno, nájezdníci se smilovali a ničivá bouře se pak postarala o jejich lodě. Z vděku pak Olive započala se stavbou kostela Etrétat, kolem kterého vystavěno bylo později město.
Pobřeží u města je pravděpodobně jedno z nejnádhernějších, nejmagičtějších přírodních míst, které v celé drsné Normandii můžete najít. Je přesně to místo, kde chcete si říct své „Ano“ s vaším milovaným partnerem. Přesně to místo, kde chcete, aby byl do oceánu na konci vašeho životního příběhu rozprášen prach. Postavte se až na samotný okraj útesu, roztáhněte paže a zaposlouchejte se do symfonií, které znají jen vítr s oceánem. A pokud máte nějaká soužení, vyslovte své modlitby. Kdo ví, třeba budou také vyslyšeny a odneseny pryč…
Dříve posvátné keltské pohřebiště, poté místo zjevení samotného archanděla Michaela. Tento kus Normandie je s posvátnem spojen již od počátku věků. Ne, neexistuje nic krásnějšího a pro Normandii ikoničtějšího než úžasná Hora svatého Michaela, Mont-Saint-Michel.
Ta je se svým klášterem jako z jiného, snad pohádkového světa. Při přílivu je od světa odříznuta mořem hlubokým až patnáct metrů, aby ji v době odlivu zase obklopovaly tekuté písky. Po většinu času ji jen vysoký násep spojuje s našim skutečným světem a snad díky tomu si mohla Hora zachovat svého génia loci. Vystoupat v jeho historických uličkách až ke klášteru, okusit normandské palačinky a nakoupit si svatý amulet, to je při návštěvě Normandie v podstatě povinností.
Jak je vidno, stejně jako dokáže být Normandie surová, je i nádherná. Od měst po přírodní krásy, jen kousek od samotné Paříže najdete kus úžasné země, na který opravdu jen tak nezapomenete.
Sdílejte ho se svými přáteli
Normandie. Po vyslovení tohoto slova se někomu vybaví kousek francouzského pobřeží při Atlantiku, který se pyšní svou surovou krásou. Většina z nás si však Normandii spojuje s jednou z největších katastrof, které se kdy člověk vůči člověku dopustil – 2. světovou válku.