Rouen, jak sladce to zní. Střepy historie Rouenu, hlavního města Normandie, ale až tak sladké nejsou. Právě zde byl totiž ukončen legendární příběh „ženy spolčené s ďáblem. Tento titul se Angličané marně pokoušeli přišít francouzské hrdince stoleté války Johance z Arku, aby po jejím zajetí obhájili zinscenovaný proces, který vedl k její exkomunikaci z církve a upálení na náměstí Vieux-Marché.
Nejen její příběh si však připomenete v ulicích tohoto krásného historického města. Prozkoumejte tajemná zákoutí mezi starými hrázděnými domy na Vieux Rouen a dejte si croissant a kávu v jedné z líbezných kaváren přímo na kočkových hlavách ulic a nezapomeňte navštívit jednu z nejvyšších evropských katedrál Notre-Dame de Rouen.
Již v 7. století byl řádem Benediktinů v údolí řeky Seiny vystavěn rozlehlý klášter Jumièges. Ten, jako většina Normandie, se dočkal osudu více než hořkého. V 8. století se stal terčem plundrování vikingských mořeplavců, ale tehdy se mu podařilo vstát na nohy. Po dlouhá staletí pak byl centrem vzdělanosti a dobré křesťanské vůle. I na něj však dosáhla ruka lidu, ruka Francouzské revoluce. Od těch dob již jen jeho honosná kostra vypovídá mlčky o tom, že zde kdysi stál a sloužil v dobré víře.
Den D byl jedním z nejstrašlivějších a nejpřelomovějších dnů 2. světové války. Právě zde v Normandii proběhlo krvavé vylodění spojeneckých armád, které se o rok později podílely na porážce Hitlerovy Třetí říše. Na tyto kruté, avšak pro naši historii tolik důležité časy můžete zavzpomínat v muzeu vylodění městaArromances-les-Bains a na nedalekých plážích. Například na té nejznámější, které Američané tehdy přisoudili jméno a kde na Pointe du Hoc došlo k nejtvrdším střetům mezi americkými Rangery a posádkou nemilosrdného nacistického dělostřelectva.
Pro fanoušky 2. světové války čeká celkem padesát kilometrů pláží, krom Omahy ještě Juno, Gold, Sword a Utah, přičemž každý metr písku může vyprávět. Velkou výpovědí jsou také památníky a hlavně rozsáhlý, bílými kříži se skvoucí hřbitov amerických vojáků v Colleville-sur-Mer je nejen uctivou vzpomínkou, ale i důkazem toho, jak krutá válka dokáže být. Pohřbeno je zde okolo devíti tisíc amerických vojáků, kteří zde v těch dnech položili životy za svobodný svět.
Legenda praví, že v temných dobách, kdy francouzské břehy sužovaly plenivé výpravy seveřanů, jednoho dne na břehu Etrétat prádlo prala žena jménem Olive. A tak byla zabrána do práce, že si ani neuvědomila, že ji obklopují jedna z těchto vražedných band. Inu započala se modlit, aby dostalo se jí milosrdenství. Její přání bylo vyslyšeno, nájezdníci se smilovali a ničivá bouře se pak postarala o jejich lodě. Z vděku pak Olive započala se stavbou kostela Etrétat, kolem kterého vystavěno bylo později město.
Pobřeží u města je pravděpodobně jedno z nejnádhernějších, nejmagičtějších přírodních míst, které v celé drsné Normandii můžete najít. Je přesně to místo, kde chcete si říct své „Ano“ s vaším milovaným partnerem. Přesně to místo, kde chcete, aby byl do oceánu na konci vašeho životního příběhu rozprášen prach. Postavte se až na samotný okraj útesu, roztáhněte paže a zaposlouchejte se do symfonií, které znají jen vítr s oceánem. A pokud máte nějaká soužení, vyslovte své modlitby. Kdo ví, třeba budou také vyslyšeny a odneseny pryč…
Dříve posvátné keltské pohřebiště, poté místo zjevení samotného archanděla Michaela. Tento kus Normandie je s posvátnem spojen již od počátku věků. Ne, neexistuje nic krásnějšího a pro Normandii ikoničtějšího než úžasná Hora svatého Michaela, Mont-Saint-Michel.
Ta je se svým klášterem jako z jiného, snad pohádkového světa. Při přílivu je od světa odříznuta mořem hlubokým až patnáct metrů, aby ji v době odlivu zase obklopovaly tekuté písky. Po většinu času ji jen vysoký násep spojuje s našim skutečným světem a snad díky tomu si mohla Hora zachovat svého génia loci. Vystoupat v jeho historických uličkách až ke klášteru, okusit normandské palačinky a nakoupit si svatý amulet, to je při návštěvě Normandie v podstatě povinností.
Jak je vidno, stejně jako dokáže být Normandie surová, je i nádherná. Od měst po přírodní krásy, jen kousek od samotné Paříže najdete kus úžasné země, na který opravdu jen tak nezapomenete.
Sdílejte ho se svými přáteli
Capri, ostrov v Neapolském zálivu, oblíbený už římskými císaři a později řadou slavných osobností. Mýtus, pamatující zmizelé časy sladkého života z přelomu padesátých a šedesátých let minulého století. Okouzlující příroda, kus skály, který projdete pěšky, místa tepající historií. A k tomu moře, dramatické útesy a atmosféra, kterou si s Capri spojíte už navždy.