Akropolis v Athénách – sídlo bohů

Akropolis z pohledu dějin

Zhruba mezi 11. a 7. tisíciletím před Kristem se na vrcholku skal strategicky usadily první kmeny, aby začaly psát historii, která se táhne do dnešních dní. Už tehdy to bylo naprosto ideální místo pro život, hlavně díky jeskyním. První chýše lovců a sběračů začaly v jejich okolí vznikat až později.

O prvním „řádném“ osídlení můžeme mluvit až v polovině 2. tisíciletí před naším letopočtem. Tehdy na území dnešních Athén vládl kmen válečníků a lovců – Achájové, jinak také Mykénové, protože byli nositeli tzv. mykénské kultury. Ti si skalnatý pahorek vybrali pro svůj megaron – starověkou obdobu hradu. Vedle něj postavili chrámy a celé to obehnali mohutným valem, který měl místy až 10 metrů na výšku. Již tehdy byla tamní osada významným centrem kultury a obchodu.

Cestomilka

Jana

Pojeďte se mnou do Athén

Zobrazit zájezd

Akropolis

Traduje se, že na rozdíl od jiných mykénských center, jakými byly například samotné Mykény, nebo Pylos, Athény nikdy nepodlehly invazi dórských kmenů a krev jejich obyvatel zůstala čistě achájská. Po menším úpadku na přelomu 1. tisíciletí, se Athény opět staly významným centrem tamějšího regionu a v 8. století před naším letopočtem na základech mykénského megaronu vznikl chrám Athény Polias. V dalších staletích došlo k mnohým stavbám a přestavbám chrámů.

K nejvýznamnějším zásahům došlo v 5. století před naším letopočtem. Po vítězství u Marathonu v roce 490, kdy Řekové porazili vojska invazivních Peršanů, bylo celé návrší zarovnáno neuvěřitelnými 8 tisíci dvoutunovými bloky vápence. Tehdy vznikl i tzv. Starý Parthenón. Ke smůle Řeků však o deset let později Peršané dotáhli až k Athénám a všechny chrámy vypálili, vyplenili a zničili. Sochy a trosky byly naházeny do vyhloubených jam na severu Akropole, kde dnes můžete najít největší archeologické naleziště.

Parthenón

Řekové však Akropoli nenechali ležet v prachu. Po Perských válkách byl u vlády velice zdatný politik Perikles. Ten povolal sochaře Feidia a architekty Iktina a Kallikrata, aby společně dali Akropoli nový život a proměnili ji v symbol řecké slávy, demokracie a domov bohů, jaký si zasloužili. Tehdy vznikly i nejvýznamnější stavby – Parthenón, který sloužil jako chrám bohyně Athény, Propyleje, v podstatě vstupní pevnost a Erechtheion, chrám mnoha bohů.

Po zlatém věku zažila Akropolis spíše už jen pády. Parthenón se v době byzantské proměnil na baziliku Panny Marie, celá Akropole pak byla pevností a tak s ní bylo i zacházeno. Propyleje se staly v době křižáckých válek sídlem athénského vévody, v 15. století se za turecké nadvlády z Parthenónu stala mešita a z Erechtheionu harém. V 17. století pak Turci skladovali v Parthenónu střelný prach, který vyletěl do povětří při ostřelování Benátčany. Finální ránou pro Akropoli bylo, když konstantinopolský velvyslanec roku 1801 nechal odvézt většinu dochovaných reliéfu do Londýna. Pak se děla vůle boží, vůle lidí. Až v roce 1980 se Akropole dočkala řádné péče a mnoho z ní bylo opraveno.

Erechtheion

Akropolis dnes

A co vlastně z té velké akropolské slávy dnes zůstalo? Je toho mnoho! I když si Akropole prošla svým, i dnes zdobí Athény a je jeho nespornou dominantou.

Hlavní vstup do Akropole vede ze západu, kdy musíte po schodech projít do hezky zachovalých Propylejí, vstupní budovy s pěti branami. Až se tak stane, konečně budete moci zblízka vidět Parthenón, ikonický chrám bohyně moudrosti a patronky města – Athény. Ten je všeobecně považován za to nejimpozantnější z architektury, co v celém Řecku můžete najít. Na jeho úpatí se vám dostane nádherného výhledu na celé Athény.

Odeon Heroda Attika

Kousek od Propylejí na vás čekají zbytky chrámu Athény Niké, Eleusinionu, svatyně Artemis Braurionia a Chalkotéky. Na druhé straně na vás čeká především krásný Erechtheion s nádhernými sochami, který je podle řeckých pověstí vystavěn na nejposvátnější půdě v celém Řecku. Právě na jeho místě se měl udat souboj mezi bohy Athénou a Poseidonem kvůli tomu, čí jméno město ponese. Výsledek známe, nic to nemění na tom, že východní část chrámu je věnována Athéně, kdežto západní právě bohu všech vodstev. Kolem něj pak najdete trosky dalších méně významných chrámů.

Na úpatí Akropole stojí zachovalý a na koncerty a jiné kulturní akce využívaný Odeon Heroda Attika, velkolepé divadlo, které si stále udržuje starověkého ducha. Za zmínku stojí také Eumeneovo sloupořadí, zbytky divadla Dionýsia Eleuthera a Odeon Periklův.

Tak a teď si můžete sami odpovědět. Stojí Akropole za to? My hlasujeme pro!